Co se bude dít a co budete potřebovat.

Přiznávám, že mě velice překvapilo, jaký zájem máte o informace týkající se poskytování první pomoci v konkrétních a nejčastějších případech, kdy je ohroženo zdraví nebo dokonce život postiženého. Stejný zájem vyvolaly informace týkající se dopravních nehod a fungování záchranné služby. Tyto informace se totiž bezprostředně týkají každého, a to kdykoliv v jakémkoliv věku i situaci nebo lokalitě.Proto se nyní budu věnovat návaznosti péče, tj. co se bude dít v nemocnici a co je dobré vědět.

pacientinternet

Bourali jste, máte úraz, je vám špatně nebo Vás něco trápí a bolí. Nevíte co se to děje, co Vám vůbec je, jaké máte vyhlídky na několik málo hodin nebo i dnů a nebo dokonce po zbytek života, protože případy, se kterými se na záchrance setkávám, ovlivňují často nejen momentální stav, ale mnohdy celé životní osudy. 

Možná Vás napadá otázka: „Proč?“ Odpověď je jednoduchá. Lidské tělo je složitý systém, který je snadno zranitelný. Mnohé nemoci a postižení během pouhé vteřiny zásadně změní jeho stav. Často již nezvratně a na vždy. To proto, že jsme trvale vystaveni celému spektru rizik a sami k tomu přispíváme mnohdy zhýralým životem nebo špatnou životosprávou.  

Pokaždé mě překvapí, jak lidé ani netuší nebo si nechtějí přiznat, že když celý život kouří cigarety, holdují alkoholu, snědí cokoliv, nevěnují svému tělu péči a jsou spíše líní a nesportují (nemyslím vrcholový sport), budou nemocní a nebudou bez obtíží dřív nebo později. Mnoho nezvratných změn v organizmu nastává již v mladém věku, ale projeví se až později, tzn. že co jsme si nastřádali v těle už obtížně zničíme nebo opravíme a problémům se brzo nebo ve vyšším věku nevyhneme. 

Je proto potřeba si přiznat, že nějaká ta nemoc nás jednou potká a budeme muset vyhledat péči lékařů nebo přivolat záchranku. Už víme, co se bude dít a co nás čeká. Následně se dostaneme do špitálu. A jistě mnozí ani netuší, co to bude znamenat a co se bude dít. Sanitka Vás doveze do nemocnice na příslušné příjmové oddělení. 

Ve světě je dávno zvykem, že nemocnice má soustředěn příjem pacientů na jedno centrální místo, kde proběhne snáze vyložení ze sanitky bez přítomnosti lidí a překlad na nemocniční vozík, kterých tam bývá dostatek. Poté Vás převezou na příslušnou místnost, kde proběhne základní vyšetření, ošetření nebo i nejdůležitější léčba a péče. To vše doprovázejí úkony, které Vás převedou z obecného světa do světa specifického, kterému říkáme zdravotnictví. Taková situace je i ve většině krajů ČR.  

Bohužel v Praze je takovýto systém vzácností a mým dlouholetým zbožným přáním. Kromě Fakultní nemocnice v Motole a Ústřední vojenské nemocnici totiž předáváme pacienty na standardních ambulancích jednotlivých oddělení a klinik. Proto naše sanitky často překážejí u vchodu, nemají někdy možnost kde zaparkovat, předáváme pacienty v čekárně mezi čekajícími lidmi, vozíků bývá nedostatek, personál dochází z oddělení a prostředí bývá nevzhledné. Nejhorší jsou místa, kde musíme transportovat pacienty až na oddělení a bloudit budovou nebo výtahy, protože nás to zdržuje a posádky jsou zbytečně blokovány v nemocnicích. U nejkritičtějších případů je situace lepší, na takové situace jsou připraveni ve všech Fakultních nemocnicích. 

Co potřebujete do nemocnice? Pokud je ohrožen život, tak na to není čas a vlastně nepotřebujete téměř nic. Důležité je mít doklady, průkaz zdravotní pojišťovny, své léky a jejich rozpis užívání. Pokud jsme při vědomí a soběstační, tak budeme potřebovat toaletní a základní potřeby, které nám může někdo blízký donést později. Složité to mají lidé, kteří jsou sami a musí se spoléhat pouze na sebe. Ze zkušeností vím, že tito nešťastníci mají nejdůležitější věci stále připravené. A ti co nemají, tak se jim snažíme vyhovět, aby si je vzali. A ti co je mít nebudou, tak by jim je v nemocnici měli zajistit. 

Pokud se do nemocnice dostanete v bezvědomí, tak to vše ani nebudete vědět a probudíte se až na nemocničním lůžku. Mnohdy dokonce po operaci nebo dlouhodobém pobytu a několikadenním umělém spánku. Takové probuzení musí být ještě horší, než po probdělé noci nebo nějakém flámu a alkoholovém opojení. Ležíte v nějaké neznámé posteli na podivném pokoji. Kolem jsou podivné přístroje i zvuky a přítomny sestřičky nebo lékaři. Většinou Vás bude něco někde bolet nebo obtěžovat či překážet. Nemusíte se ani poznávat a může Vám něco chybět nebo budete mít obvazy, sádry a železná lešení. Ucítíte špitální pach a rozpoznáte nemocniční prostředí, které jste třeba viděli pouze ve filmu nebo televizním seriálu. 

Věřte, že se všichni budou snažit, abyste se uzdravil a vše přežil. Nenechte se ovlivnit ojedinělými kauzami, které Vám média předkládají a vnucují. Jejich virtuální svět bývá mnohdy vzdálen realitě a ojedinělé negativní případy jsou pouhé promile případů, které zdravotníci řeší. Každá lidská činnost i profese má svá negativa, která jsou způsobena lidmi. A právě zase jenom lidi je mohou napravit, odstranit a minimalizovat. Proto vždy každému, kdo je nespokojen se zdravotní péčí říkám, že se musí bránit stejně jako jinde a jiných situacích. 

Když Vám u řezníka dají místo svíčkové smradlavou flákotu nebo v autoservisu špatně opraví závadu a nebo když si v obchodě koupíte nějaký šmejd, tak se bráníte a na takovou situaci nepřistupujete. To samé musíte ve zdravotnictví. Když se k Vám zdravotník chová nevhodně, když máte pocit, že péče není nejlepší, když Vás něco stále bolí a nebo vidíte nějaké nešvary, tak se ozvěte. Vždy máte několik možností, jak se bránit. Rozhodně neplatí, že jste bezbranní nebo nemáte šanci. Je špatné, když se bojíte, že situace bude ještě horší. Je to stejné jako se šikanou, které se musíte ihned postavit a nesmíte ji nechat dojít dále. 

Pokud máte výhrady k práci záchranářů, můžete hned zavolat na linku 155 a řešit to. Když Vás stejně tak rozčílí v nemocnici, tak se ozvěte, chtějte vedoucího služby nebo primáře a přednostu. Můžete si zavolat na ředitelství a chtít okamžitou nápravu. Pakliže by ani to nepomohlo, máte další možnosti kam se obrátit. Nejlepší je, když takové situace přenecháte k řešení někomu z nejbližších, kteří nejsou zrovna pacientem a ovlivnitelní situací. Je zde také zřizovatel zdravotnického zařízení, což bývá kraj nebo ministerstvo zdravotnictví a také je zde lékařská komora. Nakonec je zde celá plejáda advokátních kanceláří a policie. Doporučuji vždy ale řešení bezprostřední, okamžité, efektivní a na místě. Odkládání nebo přenášení na jiné než řešení na místě a s aktéry bývá složité, nákladné i zdlouhavé a mnohdy marné.