Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odrazky

20. 03. 2009 13:23:52
Mnozí jste si jistě všimli různobarevných odrazových "bodů" - hrbolků z tvrdého bílého nebo jinak barevného plastu umístěných na silnicích, zejména na rychlostních komunikacích. Odrazové plochy jsou převážně bílé umístěné uprostřed dálnice mezi bílými pruhy, ale vídáme i např. modré na nadjezdech podél krajů a nebo červené a zelené v tunelech nebo i oranžové na specifických místech. Proč?
silniení silniení "knoflíky"web

Hlavním důvodem bude nejspíše bezpečnost účastníků silničního provozu, kteří lépe vidí jízdní pruhy a vozovku. Mnohokráte jsem si všiml, že odrazové proužky na bílých plastových hrbolcích chybí nebo jsou znečištěné nebo jiným způsobem znehodnocené, takže jejich funkčnost je snížena nebo úplně zničena. Také jsem si všiml, že některé "body" na silnicích již zmizely. V pneuservisu jsem několikrát slyšel, že to je typické zničení - proražení pneumatiky, které způsobují odtržené odrazkové hrbolky na silnicích a že pneumatika je již tak poškozená, že nelze opravit a nutno koupit novou.

Vždy jsem si myslel, že takovéto bezpečnostní prvky mají původ v předpisech EU a po našem angažování v tomto společenství je musíme instalovat na silnice také. Nejspíše nikoliv, protože jinak nemohu pochopit, proč jinde nejsou. Projel jsem téměř celou Evropu a opakovaně navštívil Spojené státy, ale nikde jinde než v ČR jsem tyto odrazky na vozovce neviděl. Upozorňuji, že myslím pouze ty umístěné mezi bílými čárami označující jízdní pruhy, nikoliv např. odrazky u rizikových míst, jako např. přechod pro chodce nebo zužující pruhy apod. Zde tyto bezpečnostní prvky mají jistě své opodstatnění, které nejen v Praze se stále více rozšiřují a dokonce nahrazují i diodovými blikajícími "hrbolky" při průchodu chodců.

Napadla mě polemika, proč vlastně tyto hrbolky na silnicích u nás máme, když ze všech stran slyšíme, že nejsou peníze na to či ono, že máme nejdražší kilometr dálnice, že nemáme prostředky na rozšíření dálnice D1, která dávno nestačí svou kapacitou nebo na výstavbu další tranzitní dálniční spojky mezi západní a východní hranicí republiky, o které se uvažuje desítky let, že nemáme prostředky na opravy silnic, které připomínají spíše tankodrom a ničí podvozky aut i zvyšují náklady na dopravu obecně nebo nemáme prostředky na dobudování i výstavbu bezpečnostnícvh prvků podél silnic tak, aby silnice byly bezpečnější a zmizely vraždící prvky podél silnic atd.

Kolik stojí 1 ks silniční odrazky? To je také zajímavé, protože ceny se na trhu výrazně liší a pohybují od 200 Kč až do 1200 Kč, k čemuž je potřeba ještě k tomu připočítat lepení, tzn. buď lepidlo nebo tepelné technologie a práci. Zajímavé je i to, že jedna odrazka je dražší např. než jeden bílý plastový pruh. Kolik takových odrazek je potřeba na 1 km dálnice? To může být také různé, ale odhaduji cca 400 ks budou-li pouze na středu, tzn. jen jedna řada. Pak se náklady na odrazky mohou pohybovat od 80 000 do 400 000 Kč, takže takovéto označení např. dálnice D1 z Prahy do Brna přijde na 16 až 80 milionů korun. To už tak levné není.

Potřebujeme to? Je dálnice D1 takto bezpečnější? Není to zbytečné? Mám pocit, že to je spíše stejně postradatelné, jako přemalovávání tvaru šipek vodorovného značení silnic, které bylo zdůvodněno normou EU.

Autor: Zdeněk Schwarz | pátek 20.3.2009 13:23 | karma článku: 14.96 | přečteno: 3041x

Další články blogera

Zdeněk Schwarz

(Ne)zachráněný život – 2.díl

Už se nesetkávám se zachráněnými, ale s těmi, kterým již nebylo pomoci, a zemřeli. Před devíti lety jsem psal o zachráněném chlapci, kterého tehdy zachytil ve fotografii u nás občas fotografující dnes již profesionální fotograf.

2.3.2016 v 10:00 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 482 | Diskuse

Zdeněk Schwarz

Pražské špitály – 2. díl

V březnu 2007odvolal ministr Julínek ředitele Fakultní Thomayerovi nemocnice a ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, aby v květnu jmenoval nové. Dnes už oba ředitelé ve svých funkcích nejsou. Nic se ale nezměnilo.

1.3.2016 v 10:00 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 382 | Diskuse

Zdeněk Schwarz

Málo lékařů – 2. díl

Život je krátký a letí jak tryskáč, zvláště po čtyřicítce... A se stoupajícím věkem všichni vč. lékařů a politiků potřebují dříve nebo později lékaře. Těch co ne, je, věřte, hodně málo.

29.2.2016 v 9:00 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 376 | Diskuse

Zdeněk Schwarz

Zapomeňte na hypermarkety, nakupujte přes Internet! – 2.díl

Hypermarket je podle mého názoru negativní forma života civilizace, která ovlivňuje lidi mnohými neduhy. Má dopad na naše zdraví, výchovu dětí, lidskou psychiku, mezilidské vztahy, obchod, finance, sociální oblast i celkové vnímán

28.2.2016 v 9:00 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 537 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Míka

Kořeny politické korektnosti nejsou neomarxismus?

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak mohou "progresivní" intelektuálové volat po utlačování mužů a vyzdvihování žen. Po utlačování bílých a propagování a skoro slepé toleranci k jiným národům. Kořeny ideologie "tolerance" to vysvětlují.

21.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Eva Svobodová

Média: koho ještě vůbec zajímá "kauza" burkini?

Taky už vám to leze krkem? Ještě po deseti dnech nás média krmí jediným správným světonázorem na oblečení v plaveckém bazénu. Manipulativní komentáře připomínají doby minulé. Má tahle malicherná kauza posloužit jako něco víc?

21.7.2017 v 13:50 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 186 | Diskuse

František Pektor

Češi a ty Internety...

Přibližně patnáct minut pozadu mě osvítil Bůh a dopřál mi to štěstí přečíst si pár komentářů ke zprávě o zakázání burkin plavek na koupališti v Litoměřicích. No nedalo mi to...

21.7.2017 v 13:09 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 281 | Diskuse

Karel Ryšán

Máme svoje práva!

Právě jsem si přečetl, jak Italové řeší jeden ze svých problémů. Selfie tyče a odpadky. Samozřejmě mě nenapadlo nic jiného, než srovnávat. Protože my jsme na řešení problémů experti.

21.7.2017 v 9:52 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 530 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Podle Štrasburského soudu si nemůže dítě u pěstounů „zvyknout“

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku učinil přelomové rozhodnutí, které do budoucna velmi zahýbe s praxí svěřování dětí pěstounům. V případě Caldararu vs. Itálie potvrdil správnost navrácení dítěte po 7 letech u pěstounů.

21.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 32.47 | Přečteno: 2170 | Diskuse
Počet článků 128 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2154

bývalý ředitel a lékař Zdravotnické záchranné služby h.m. Prahy, bývalý nezávislý Senátor - volební obvod č.27, nyní koroner hl. m. Prahy

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.