Základy první pomoci pro motorkáře.

Nejčastějšími úrazy motorkářů jsou od základních maličkostí až po ta nejzávažnější následující zranění: ZhmožděninyPopáleninyOděrkyTržné, tržnězhmožděné a řezné rányZlomeniny – klíčních kostí, horních končetin, dolních končetin, pánve a páteřeÚrazy hlavy – otřesy mozku, krvácení do hlavy, poranění mozkové tkáně, zlomeniny lebky, čelistí, vyražené zubyAmputace končetinBezvědomíVnitřní zranění – poranění orgánů a krvácivé stavyOchrnutí po úrazu páteřePoškození mozku s poškozením osobnosti a intelektuSelhání orgánůSmrt

LZZSweb

První pomoc obecně by dle mého názoru i doporučení světových odborníků měla být stručná, jasná, srozumitelná laikům a pokud možno všem lidem, snadno zapamatovatelná a účinná. Tak jako se změnil názor na laickou (ale i odbornou) resuscitaci, tak se mění i názory na první pomoc, kterou by měli poskytovat všichni lidé. Jen připomínám, že v ČR je to zákonná povinnost pro všechny občany. 

Motorkář se může dostat kdykoliv do situace, kdy bude muset poskytnout pomoc sobě, svému kolegovy nebo spolucestujícímu a nebo jiným osobám, nejčastěji řidičům. Nemusí se jednat pouze o dopravní nehody, ale i o celou řadu jiných akutních příhod, kdy je ohroženo zdraví nebo i život postiženého, ke kterým standardně vyjíždí záchranná služba. Jedná se např. i o infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, alergickou reakci, bezvědomí neznámé příčiny, selhání krevního oběhu, kolaps z vedra nebo i uštknutí hadem apod. Těmto tématům se věnují mnohé příručky a i já jsem jim věnoval na svém blogu nemalou část, a proto je vynechám. 

Co dělat při zhmoždění jakékoliv části těla. Nepodceňovat velká zhmoždění, zejména celého trupu a končetin, která se můžou přihodit při banálním pádu z motorky a nárazem na vozovku nebo auto a jinou překážku. Vždy musíme pamatovat na vnitřní zranění, které na povrchu nemusí být znatelné. Týká se to měkkých tkání , kostí i vnitřních orgánů. Viděl jsem mnoho případů, kdy na postiženém nebylo nic patrné, přesto na závažná vnitřní zranění zemřel. Vždy je nutné vyšetření odborným lékařem doplněné o vyšetření na rentgenu nebo ultrazvuku a nebo i počítačové tomografii (známé i jako CT). Do vyšetření by měl být postižený v klidu a urychleně transportován do nemocnice. 

Popáleniny doporučuji vždy chladit, nestrhávat připečený oděv, který je vysokou teplotou sterilizován a dočasně kryje obnažené vrstvy spálené kůže. Sundáváme pouze oděv, který volně odpadává, je nasáklý vařícím olejem nebo jinou tekutinou. Kryjeme sterilním obvazem a vždy necháváme ošetřit na specializovaném oddělení popáleninové medicíny. Pakliže je daleko, tak stačí ošetření na nejbližší chirurgii, kde případně posoudí možnost transportu na nejbližší popáleninové pracoviště. Nikdy nepodceňujte popáleniny, které jsou silně bolestivé a devastují postiženou část kůže i hlubších částí těla a mají stresující a šokový vliv na vnitřní orgány. Celý organizmus ohrožují infekcí, protože popálené plochy odhalují vstupní bránu cizorodým látkám do organizmu a zároveň otevírají plochy, kterými unikají důležité živiny z těla. 

Krvácející a znečištěné rány musí být také co nejdříve a odborně ošetřeny na chirurgii, na kterou by měl postižený být transportován se sterilně krytými ranami a zastaveným krvácením. Pokud máme k dispozici čistou vodu, tak ránu vypláchneme od nečistot a poté kryjeme obvazem. Ve většině případů stačí i na silné krvácení kompresivní obvaz, tzn. větší  čtverec nebo i jiný balíček obinadla přímo na ránu a stáhnout silně obinadlem. Pokud krev stříká nebo prosakuje i tlakový obvaz nebo u přeťatých velkých cév nasazujeme škrtidlo, a to na končetinu vždy směrem k srdci nad ránou proti velké kosti – pažní nebo stehenní, aby se céva přimáčkla – přiškrtila o kost. Větší cizí tělesa – zabodnuté tyče, větve apod., nikdy z rány nevyndáváme a ponecháváme až na chirurgické pracoviště. 

Zlomeniny nikdy nenarovnáváme a musíme vždy fixovat tak, aby nedocházelo k dalším pohybům úlomků, které mohou poranit okolní tkáně a jsou bolestivé. Fixaci provádíme nad zlomeninou a vždy přikládáme dlahy přes nejbližší kloub, tzn. že např. na bérec musí být dlaha přes kotníky a přes koleno a u předloktí přes ruku (dlaň) a nad loket. Zlomeniny horní končetiny vč. klíční kosti vždy fixujeme na závěs z trojcípého šátku kolem krku. Bolestivost v místě úrazu může znamenat zlomeninu, to platí zejména u zlomenin pánve a páteře, které jsou nejzávažnější, protože ohrožují postiženého dalšími následky. Zde platí minimální pohyb se zraněným a vyčkat příjezdu záchranné služby. Nedávat pít ani jíst a přikrýt dekou, aby neprochladl. 

Úrazy hlavy jsou nejčastější a nejzávažnější, a to i přes to, že motorkář měl přilbu, protože náraz mohl být tak silný, že způsobil vnitřní poranění v lebce. Nejčastěji bývá pouze otřes mozku, který se projevuje krátkým bezvědomím, zvracením. Dále to bývá krvácení do hlavy a zlomenina lebky, které se musí nejčastěji rychle operovat a na konec to nejhorší bývá poranění měkké mozkové tkáně, které je neopravitelné a mývá devastující následky až způsobí i smrt. Vždy je důležité zjistit, stav vědomí, zornic, bolestivost a případné krvácení. Důležité je šetrný pohyb a minimalizovat pohyb krku při jeho bolestivosti, protože u úrazů hlavy může dojít ke zlomenině krčních obratlů, zvláště u motorkářů, jejichž hlava je díky přilbě těžší a nejsnáze zranitelná. Pokud pacient upadá do bezvědomí nebo se naopak z bezvědomí neprobírá, pokud krvácí z ucha a nebo má jinak široké zornice, tak vždy pamatujeme na závažné poranění hlavy a mozku a postižený musí urychleně do nemocnice. 

Pokud je zraněný v bezvědomí nebo se nehýbe a nebo nehýbe jen končetinami, tak se opět  jedná o velmi závažné poranění, které ho ohrožuje na životě a je potřeba urychlený transport do nemocnice prostřednictvím záchranné služby, kterou voláme na linku 155. Pokud se jedná o nehodu, kde je v blízkosti volná plocha pro přistání vrtulníku, tak na to upozorníme dispečerku záchranky, která může vyslat na místo vrtulník letecké záchranky. Zvláště to je důležité u poranění hlavy páteře a nebo u závažných mnohočetných úrazů, kdy jsou postižení směřováni přímo na specializovaná oddělení pro úrazy - traumacentra velkých nemocnic. 

Stejný postup vyžadují nejzávažnější případy vnitřních zranění, kdy postižený krvácí do dutiny hrudní nebo břišní z poraněných (roztržených) orgánů. U poranění hrudníku je důležité, jak postižený dýchá a zda dýchá na obou stranách hrudníku nebo zda nemá na hrudníku nějakou ránu pronikající do hrudního koše. V takových případech je dýchání zhoršené a postiženého ohrožuje nedostatek kyslíku. Pokud je postižený bledý, opocený, studený a naříká nebo jen sténá, nemá hmatný pulz nebo je hmatný pouze slabě a rychlý okolo 90 a více za minutu, tak musíme vždy myslet na závažné vnitřní poranění a musíme ho co nejrychleji transportovat do nemocnice. 

Vždy doporučuji s postiženým nehýbat, dbát aby v chladných dnech neprochladl, mluvit s ním a utěšovat ho, nedávat nic jíst ani pít, krvácející rány krýt obvazem a co nejrychleji přivolat záchrannou službu. Potom vyčkat jejího příjezdu a nemá cenu nic překotného dělat, protože záchranka by měla na místě být do 15 minut a odborníci si již poradí. Do té doby je důležité zjistit maximum informací o tom, co se stalo a jaký byl mechanismus úrazu. Podle toho můžou snáze záchranáři určit rozsah zranění a jeho závažnost. 

A u bezvědomí je stále stejný postup, ověřit stav dýchání, srdeční činnosti a krevního oběhu. Pokud nedýchá provést mírný záklon hlavy, kterým se otevřou dýchací cesty a uvolní případně zapadlý jazyk. U motorkářů i řidičů po nárazu musíme vždy pamatovat na možnost zlomeniny krční páteře (obratlů), proto pokud je postižený při vědomí, tak se ptáme na bolestivost v této oblasti a minimalizujeme pohyb. Pokud nehmatáme pulz ani srdeční činnost, zahájíme neprodleně nepřímou masáž srdce u dospělého zkříženými dlaněmi obou rukou s nataženými pažemi položenými mezi prsními bradavkami na hrudní kost frekvencí okolo 100 ztlačení za minutu hluboko 5 cm. U dětí to provádíme prsty jedné ruky a frekvencí až 120/minutu a jen 3 cm hluboko. Masáž nesmíme přerušit do příjezdu záchranářů. Umělé dýchání není důležité a nemusíme se tím zabývat, pokud bychom měli přerušit masáž, což je pro postiženého horší než když nebudeme dýchat. Důvodem je fakt, že masáží provádíme pohyb hrudního koše a tím i ventilaci plic, která pokrývá akutní potřebu.